.. s jídlem roste chuť.. a já jsem prostě nenažraná ..

10.kapitola ALFA samec 3 AIDAN

14. dubna 2018 v 23:46 | Gina Fierce |  10. kapitola Aidan
Bylo nebylo, jednoho krásného slunečného dne jsem dostala chuť provětrat peněženku a doplnit svůj šatník o pár nových sezónních kousků. Vyrazila jsem tedy na nákupy.


Cesta, kterou jsem projížděla vedla údolím. Vnímala jsem přírodu kolem. Po obou stranách cesty se tyčily stromy. Ty listnaté už byly docela nahé. Ve vzduchu byl cítit podzim. Ale moje tělo jako by se zastavilo na jaře. A každý sluneční paprsek jako by moje touhy ještě víc umocnil. A tak mě něco napadlo. Copak asi dělá Aidan? Neviděli jsme se asi týden. Zastavila jsem u krajnice a vzala telefon do ruky.
,,Ahoj, copak děláš?'' .. odpověď přišla během minuty. ,,Ahoj, pracuju a Ty ?''
,,Jedu nakupovat. Mám na Tebe chuť'' a Aidan napsal ,,Fakt jo? Ja na tebe taky''
Na chvíli mě ovládla myšlenka, že bychom se třeba dnes mohli vidět. Se zasněným úsměvem jsem zařadila jedničku, mrkla jsem do zpětného zrcátka, hodila blinkr a pokračovala v jízdě.

Asi za dvacet minut jsem už parkovala u obchodního domu. Zkontrolovala jsem mobil, vzala si kabelku a vyrazila po obchodech.
Po hodině a půl jsem se vracela k autu bohatší o pár hadříků a chudší o pár tisícovek. Lépe řečeno, platit kartou není tak bolestivé jako vydávat hotovost. Takže se utrácí mnohem snadněji. Je to podobné jako opít se, vyvádět všechno možný a druhý den se proklínat. Položila jsem si kabelku na sedadlo spolujezdce, vytáhla si telefon a nastartovala.

Domů jsem jela stejnou cestou. Chvíli po tom, co jsem vyjela z parkoviště mi zase napsal Aidan. Ptal se mě, jestli už mám nakoupeno. A tak jsem napsala, že ano a už jedu domů. A on se mě zeptal kudy jedu. Nevím, jestli to byla náhoda nebo úmysl, ale napsal mi, že má cestu do centra a že pojede stejnou cestou. Pak už bylo jasné, že se během pár minut někde po cestě potkáme.


Osud tomu tak chtěl a naše cesty se zkřížili právě v tom výše zmiňovaném údolí. Aidan i já jsme zastavili vedle sebe a stáhli okýnko. Pozdravili jsme se a on se mě zeptal, jestli se nechci jít na chvíli projít. Souhlasila jsem. Kousek jsme popojeli k odbočce na lesní cestu. Tam jsme zaparkovali auta a ruku v ruce se vydali do lesa. Aidan byl v pracovním a děsně mu to seklo. Ale já s procházkou v lese nepočítala, takže jsem nebyla patřičně oděna. Černá pouzdrová sukně, černé silonky a kotníkové boty na klínku se do lesa příliš nehodí. Ušli jsme asi pět set metrů a pak to vzdali. Aidan mě začal líbat.

Po chvilce něžného líbání mi bezostyšně vyhrnul sukni, aby mi mohl sevřít půlky v dlaních. Líbala jsem ho a hladila. Zanedlouho mě opřel o strom a pokračoval v tom, co začal. Než jsem se nadála, už jsem měla silonky do půli stehen a jeho prostředníček na poštěváčku. Držel mě za pas, koukal mi do očí a něžně si se mnou hrál. To je prostě Aidan. Není nic upřímnějšího, než pohled do očí. A tím Aidan prostě nešetří. Právě proto se s ním cítím tak dobře. Pokaždé, když jsem s ním, jakoby se zastavil čas. Nedokážu vnímat nic jiného než nás dva. Bylo mi úplně jedno, jestli nás někdo uvidí. Jediné, po čem jsem zrovna toužila byl on. Když moje ruka zakotvila v jeho rozkroku, Aidan mě obdaroval svým šibaským úsměvem.
,,To jako tady? Co když tu někdo půjde?'' řekl. Ale to byla jen taková řečnická otázka, protože souběžně s ní si z ramen sundával kšandy, aby mohl svůj ztopořený úd zasunout do mě. A to také vzápětí udělal. Pěkně si mě opřel o ten strom zezadu a napíchl mě. Pomalu a zároveň pořádně hluboko si mě přivlastňoval. Odrhnul mi vlasy na stranu a líbal mě na krku. Rukou jsem si dráždila klitoris a užívala si jeho péči. Pak Aidan zrychlil tempo a já se ocitla na vrcholu. Po dlouhé době jsem zažila tak silný orgasmus, že jsem se třásla. Jeho píli jsem mu oplatila tím, že jsem si čupla před něho a začala ho dráždit pusou. Hrála jsem si s ním pomalu a nespustila z něj oči. Koukal se na mě a hladil mi vlasy. Sledovala jsem jeho výraz a pomalu jsem zrychlovala tempo. Nakonec mi Aidan jako vzpomínku na naše lesní dobrodružství zanechal v puse stopu své DNA. Potom jsem se s ním o část té vzpomínky podělila dlouhým a vášnivým polibkem. Natáhla jsem si silonky a Aidan mi jako správný gentleman stáhl sukni zpět do původní společensky přijatelné podoby, vzal mě za ruku a doprovodil mě k autu. Tam jsme se rozloučili a odjeli každý svou cestou.


Byl to spontánní, vzrušující a emotivní zážitek .. jeden z těch, na které nikdy nezapomenu.


(pokračování brzy.. )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama